Psychospirituální krize ve spojení s hraniční poruchou osobnosti

 

Cesta zbavování se ega/cesta k duchovnímu probuzení: 

V předešlých letech jsem prováděla určitou selekci svých přesvědčení, které jsem v průběhu života nabrala od jiných lidí nebo si je sama vytvořila (život je těžký, jsem k ničemu, jsem neschopná, abych byla šťastná, musím mít partnera, dům, nebo někam odjet, lidi jsou špatní, já jsem špatná, člověk musí v životě dřít, nic není zadarmo atd.). S postupným odstraňováním těchto přesvědčení jsem nabyla pocitu, že svět nějak ztrácí kontury. Ta přesvědčení, kterých jsem se dříve mohla zachytit, i přesto, že byly vesměs negativní a nebyla zcela stabilní, se nyní rozplývala. Dá se to nazvat také rozpadem ego osobnosti, což je ve své podstatě cílem mystiků, rozplynout se a stát se vším a ničím. 
 
Tento stav "bez ega" byl zpočátku příjemný až euforický, nicméně později přišla opět otázka hranic, které jsem stále neměla nastavené a fungování v běžném světě mi způsobovalo nadále potíže. Pocit určité neohraničenosti byl spíše ke škodě, protože jsem se lehko stávala projekčním plátnem pro představy (a manipulaci) druhých.  
Zde bylo potřeba opět složit celou osobnost, opětovné uvědomování si vlastní oddělenosti a individuality, uzavírání a nastavování hranic, zkrátka budování nové silnější ego osobnosti. 
Těžko se mi rozlišovalo, co je způsobeno hraniční poruchou a co je způsobeno tzv. psychospirutuální krizí /prof. Grof/, o které budu psát dále.
Zde čerpám z webových stránek: www.holos.cz, www.diabasis.cz

 

Psychospirituální krize

Psychospirituální krize je transformativní proces s léčivým potenciálem, který může mít vnější podobu psychózy, ale neměl by se zaměňovat s psychózou jako duševní poruchou. Jedná se o epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí a změny percepčních, emocionálních, kognitivních a psychosomatických funkcí, ve kterých je patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já, tj. posun k transpersonálním zážitkům. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický proces a přistupovat k němu jako k takovému.
Nebezpečí: Hraniční osobnosti a psychotici mohou být poškozeni, pokud je proces necitlivě zastaven - represí - pak je pozitivní potenciál tohoto procesu narušen.
 

Rozdíly mezi psychickými poruchami a duchovním probuzením/psychospirituální krizí

Psychické poruchy Psychospirituální krize / duchovní probuzení / psychospirituální zkušenost
   
Psychologická kritéria
Osobní anamnéza vykazuje vážné potíže v mezilidských vztazích již od dětství, neschopnost navázat přátelství a důvěrný sexuální vztah, špatná sociální adaptabilita, obvykle dlouhá historie psychiatrických problémů. Adekvátní fungování před krizí, prokázané  mezilidskými dovednostmi, jistým úspěchem ve škole a povolání, síť přátel a schopnost navázat sexuální vztah, žádná vážná psychiatrická anamnéza.
Neuspořádaný a špatně definovaný obsah procesu, nekvalifikované změny emocí a chování, nespecifická dezorganizace psychologických funkcí, nedostatek smysluplnosti, žádný náznak směru vývoje, pozbývání asociací, nekoherentnost. Sledy biografických vzpomínek, témata zrození a smrti, transpersonální zážitky, možné vhledy do ozdravné nebo duchovní  podstaty procesu, změna a vývoj témat, často definovatelný pokrok, případy skutečné synchronicity (evidentní i druhým).
Autistická odtažitost, agresivita nebo kontrolující a manipulativní chování znesnadňuje dobré fungování vztahu a znemožňuje spolupráci. Schopnost navazovat vztahy a spolupracovat, často i v průběhu epizod dramatických prožitků, které přicházejí spontánně nebo během psychoterapeutické práce.
Neschopnost vidět proces jako intrapsychickou záležitost, zmatek mezi vnitřními prožitky a vnějším světem, nadměrná projekce a obviňování, „vyvádění". Vědomí intrapsychické podstaty procesu, uspokojivá schopnost rozlišovat mezi vnitřním a vnějším světem, „zvládání" procesu, schopnost udržet ho ve vnitřním světě.
Zásadní nedůvěra, vidění světa a všech lidí jako nepřátel, bludy o pronásledování, akustické halucinace o nepřátelích („hlasy") s velmi nepříjemným obsahem. Dostatečná důvěra k přijetí pomoci a spolupráci; žádné bludy o pronásledování a „hlasech".
Porušení základních pravidel terapie („neubližovat sobě ani druhému člověku, neničit majetek a zařízení"), destruktivní a sebedestruktivní (sebevražedné nebo sebepoškozující) impulzy a tendence jednat podle nich bez varování. Schopnost ctít základní pravidla terapie, žádné destruktivní nebo sebedestruktivní nápady a tendence, nebo schopnost o nich hovořit a přijmout ochranná opatření.
Chování ohrožující zdraví a způsobující vážné obavy (odmítání jídla nebo pití po delší dobu, zanedbávání základních hygienických pravidel). Dobrá spolupráce v záležitostech spojených s fyzickým zdravím, dodržování základních pravidel hygieny.

 

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.